Trácký jazyk a jeho písemnost

 


 

25. leden 2014 v 7:41

razitka.jpgTráčtina měla písemnou podobu nepřetržitě od 2. tis. p. n. l.

 

Řekové jí nazývali starým písmem, pelasgijskými písmeny, pelasgikos gramata, kadmové písmo, písmena Linu nebo také frýgijská písmena. Známá stéla z Lemnosu je popsána shodně tímto písmem. Z těchto původním znaků je sestavena i písemnost etruská. Existují artefakty s řeckými znaky avšak ne v řeckém jazyce. Kdo tedy sestavil tuto abecedu zda Trákové nebo Řekové je sporné, protože ještě nedávno se mělo za významné, že to byly Řekové, kteří předali své písmo Frýgijcům a Etruskům. Nyní však převládá názor, že Frýgijcky užívali toto písmo již dříve ještě před příchodem „Řeků“ … Je nutno vzít na vědomí, písemnost je využívána především ze strany aristokracie a pro náboženské rituály tj. v minulosti není používána masově a nejenom u Tráků.

„Je zde používáno Lineární písmo A i B již před příchodem Achajců a Danajců, existují pelasgijské nápisy vytesávané do kamene. Jeden z takových nápisů je z 6. stol. p. n. l. ze Sozopolu.“

"http://bg.wikipedia.org/wiki/??????_??????. O řeckém písmu se píše ve Wikipedii následující: „Řecká abeceda vychází z abecedy fénické a nemá nic společného s Lineárním písmem B nebo písmem na Kypru- jde o písemné soustavy používané na území soudobého Řecka (předřeckými obyvateli pozn. překladatele). Řecká abeceda se používá za páteřní soustavu pro písemnosti v Evropě a na Blízkém východě včetně latinky“.

„V dávné minulosti se pro psaní kromě hliněných destiček byly používány materiály, jako je kůže nebo dřevo. Tyto materiály nemohou odolávat času. Pouze nápisy vytesané v kameni, vyražené do kovu nebo vyryté do hlíny mohou odolávat času i několik tisíciletí. Šance najít jakékoli dokumenty nám zanechané od předků z doby od 7. do 5. stol. p. n. l. napsané na kůži nebo na dřevě jsou mizivé. Jiným faktorem určujícím zachování nebo ztracení písemných památek je politická situace. Je zcela přirozené, že když cizinec zabere nějaká cizí území, pokusí se odstranit kulturní dědictví národa pokořeného.

„Profesor Alexandr Fol vyjádřil hypotézu, že Trákové používali svou písemnost pro náboženské obřady“.

 

 

„Nápisy na dosud neznámém jazyce byly nalezeny v oblasti města Kardželi.

Nápisy na dosud neznámém jazyce byly nalezeny v oblasti města Kardželi, oznámil archeolog Nikolaj Ovčarov, citován deníkem „Nov život“. „Nález je senzační a zcela změní naše představy o dějinách a národech žijících na územích Balkánu. Je možné, že jsme se dostali k písemnosti Tráků“ – říká Ovčarov. „Dosud nikdo nevěděl zda Trákové takovou měli“. V oblasti obcí Daždovica, Nenkovo a Ženda. Tato místa jsou známá mnoha tráckými svatyněmi a skalními sedlinami. Zde se nachází i tzv. vnitřní jeskyně. Nápisy jsou na hliněných medailonech, nalepené na keramických nádobách a vypálených společně. Nádoby jsou rukodělné. Jsou starší než 3000 let, říká Ovčarov. Podobné takové předměty byly nalezeny při výkopech v mohylách nedaleko obce Karanovo, v oblasti Nová Zagora a nedaleko obce Gradešnica, v oblasti Vračansko. Nově nalezená písmena zřejmě dokládají hypotézu profesora A. Fola, že Trákové měli svou písemnost používanou pro obřadní účely.

Nápis ze Sitova.

Sitovský nápis je nápisem sestaveným z runových znaků. Nalézá se 50 m nad cestou do Sitova, Plovdivská oblast na rozcestí směrem k obci Lilkovo. Nápis byl nalezen roku 1928 rodopskými dřevaři. Skládá se ze dvou částí na vyhlazené části skály v délce více jak 3,4 m a šířce části pásu 23-30 cm. Dá se číst od prvního řádku z leva doprava v přepisu: Nča i kuiss čia i simle on usl nebu ečili i cinei.

Je zřejmé identické oddělování slov jak je tomu u frýgijských nápisů dvojtečkou. Tečky mezi písmeny odpovídají i zvukově písmenu „č“ se sousedícím „s“. Autoři jako je Pavel Serafimov provedl latinskou transkribsy: Ncha i kuiss chia i semli on uchl i nebu echli shinei

Nápis je předběžně datován do doby 4500 p. n. l. Dá se číst několika způsoby:

1. varianta Zde dole, kdo je v zemi, odchází do nebe a volá své syny.

2. varianta – Nechť ten, kdo je zde v zemi, půjde do nebes, která volají a modrají.

Význam je podpořen latinským cinereus, znamenající „modrá barva“, s odkazem na protoindoevropský základ slova sine ve smyslu modravý.

Na podporu slova „syn“ (dítě) je možné požít příklady: starobulharské ????/syn. Podobná slova litev. sunus, staroindicky sunus, avest. hunu-, got. Sunus, staroněmecky sunu apod. Jak je vidět je jazykové dědictví přítomné v tomto dávném nápise ve slovech – země, nebo, nízko. Zvláště cenným nálezem je odhalení paralely mezi tímto nápisem a slovem „neskoa“ z prstenu v hrobce u obce Ezerovo. Tímto „nsai“ (nčai) je velice blízké podobě slova „neskoa“ a zcela zamítá možnost, že by šlo o slovanskou inkripci, jde o tráckou zákonitost jako takovou.

Pro doložení slova „simle“ – země je základem slova podle trácké bohyně Semele – Dionýsovi matky – opětovně vidíme „pozdější řecké převzetí boha“, který leží v základech trácké kultury. Ve stejném smyslu je i slovo „nebu“, které je v základě pojmenování nejvyššího boha Tráků, který je jmenovitě jmenován Herodotem – Nebelejzisem. Ve prospěch autenticity nápisu je mnoho důležitých srovnání s fénickou abecedou: /h/ - zcela odpovídá znakuje v nápise ze Sitova /s/ syn zcela odpovídá inskripci písmena „S“ ve slově sinei. Ve frýgijské a lidýjské abecedě znak odpovídá písmenu „N“ i na nápise ze Sitova. Písmeno „S“ – odpovídá S v nápise ze Sitova.

Nápisy z obce Sitovo jsou identické s nápisy na prstenu z obce Ezerovo.

Nejnovější archeologické nálezy dokazují, že trácká písemnost pochází minimálně z osmého stol. p. n. l. Některé frygické nápisy nalezené při výzkumech ve městě Gordium, Malá Asie. Od Strabona více, že Frýgové jsou totožní s Brýgi, tráckým národem (žijícím na druhé severní straně Bílého moře pozn. překladatele).

 

Citace z děl našich akademiků.

Nejde o slova neznámých osob, ale o významné představitele BAV: Vladimíra Georgieva a Ivana Duridanova, zajímavé jsou údaje také předkládané Dimitrev Popovem, Alexandrem Folem a Ivanem Marazovem a dalšími.

·      „Bulharský jazykovědec Vladimír Georgiev (1958) tvrdí, že část nápisů v podobě Lineárního písma A odráží dialekt ve starořečtině, odlišný od dialektu, kterým jsou napsány nápisy Lineárním písmem B. Tato hypotéza Georgieva, se nakonec nepotvrdila. Sám Georgiev své názory posléze posouvá a tvrdí, že mykénský jazyk zařadit k chetitsko-lybijským jazykům“.

·      „Přestože je dnes Lineární písmo A a Lineární písmo B spojováno s Krétou a územím Řecka, leží základ této specifické písemné podoby v Trákii. Jak je známo, ještě v dávné minulosti jsou území Balkánu obývána tráckými národy, které náleží k civilizacím neolitu z Karanova a Gradešnice. V. Georgiev již dávno poznamenává, že razítko z Karanova (šesté tisíciletí p. n. l.) a destička z Gradešnice (páté tisicíletí p. n. l.) obsahují znaky ukazující silnou podobu s dávnou písemností z ostrova Kréty, tím je zřejmé, že stvořitelé lineární písemnosti sem přišli z Trákie. Pro toto tvrzení jsou i jiné důkazy“.

·      „V. Gerogiev ukazuje na spojitost mezi tráckým místem Pergam a krétským Pergam, a již nedoplnil, že podobně je tomu u tráckého sídliště Idakos, Ide a mízijským pohořím Ida, která jsou spřízněná s krétskou Idou … Náš jazykovědec nevěnoval pozornost, trácký názvům Gordus a Patovica jsou příbuzné s krétskými Gordinia a Paito, stejně tak i jméno krétského hlavního města Knosos se dá vyjádřit tráckým slovem „knisa“ – strž. Strabon napsal, že Knosos je rozdělen na dvě části řekou Keratus (Kairatus), tj. Knosos znamená místo po erozi, rozdělené řekou. Jestliže existují trácké toponymy na Krétě a název hlavního města nese trácký název, znamená to, že ostrov byl dlouhou dobu obýván Tráky, protože musí uplynout velké množství času, než se jeden místní název prosadí. Mimo to je doložitelná migrace paleobalkánských národů pomocí archeologických nálezů. Hrozný spojuje rozšiřování lineární keramiky s tráckou migrací již v hluboké dávnosti“.

·      Ve své knize „Trákové a jejich jazyk“ světově známý bulharský jazykovědec V. Georgiev říká, o nejstarší písemnosti následující: „Do nedávna, se mělo za uznané, že nejstarší písemnost v Evropě se objevila na ostrově Kréta, kde nejstarší razítka s tzv. hieroglyfickým písmem A je datováno do třetího tisíciletí p. n. l. Nálezy hliněných razítek z Karanova, kde se část znaků shoduje s razítky na Krétě a s nimi soupeří ve stáří, ukazují, že počátky nejstarší písemnosti se nacházeli i na jiných místech Balkánského poloostrova… Písemnost znaků z Gradešnice, Karanova a Tartárie mají velký význam pro pravěké dějiny obyvatelstva žijícího ve čtvrtém až třetím tisíciletí p. n. l. na Balkánském poloostrově. Jejich přítomnost ukazuje, že v těchto dávných epochách zde žili lidé s vysoce rozvinutou kulturou, která v počátečním stádiu rozvoje písemnosti nezaostávala za civilizacemi Malá Asie, Blízkého východu a Egypta. Balkánský poloostrov byl jedním z center nejvyššího rozvoje dávných civilizací.“ (V. Georgiev, „Trákové a jejich jazyk, Sofia, BAV, 1977, str. 155-158).

·      Prof. Georgiev určuje písemnost z Karanova jako tráckou a v jiné starší práci tvrdí, že „...je nejstarší kultura, která byla odkryta na území Trákie, jako je například Karanovo I a náležela opravdovým Trákům“. (V. Georgiev,“Otázky bulharské etymologie“, BAV, Sofia, 1958, str. 113).

·      Georgiev je jasně přesvědčen v tom, že Karanovo I. náleží Trákům. Aby jiní nezačali tvrdit, že pozdější Balkánská civilizace v 4. až 3. tis. p. n. l. není civilizací tráckou, upřesníme jiným citátem: „tráckým a pelasgijským jazykem se hovořilo v jihovýchodní Evropě (na Balkáně) nejenom v období Antiky ale již v dobách Neolitu – 7. tis. p. n. l. (K. Porožanov, cituje Georgieva v díle „Společnost a státnost u Tráků, Studia Thracica 6, BAV, Institut Trákologie, Sofia, 1998, str. 42-43). Pokud se tráckým jazykem hovořilo na našem území již v době Kamenné, bylo by hloupé tvrdit bez žádného důkazu, že Trákové nejsou nejstarším civilizovaným obyvatelstvem na Balkáně.

·      „Tráckým a pelasgijským jazykem se hovořilo v jihovýchodní Evropě (na Bálkáně) ne jenom v období Antiky, ale již v dobách Neolitu – 7. tis. p. n. l.“ (K. Porožanov, cituje Georgieva v „Společnost a státnost u Tráků, Studia Thracica 6, BAV, Institut Trákologie, Sofia, 1998)

·      " Prof. Ivan Duridanov, říká, že o trácká písemnosti následující: „Na závěr o trácké kulturní historii je důležité zmínit, že území dávné Trákie i v jejím sousedství byli nalezeny dva nápisy s obrázkovým (piktografickým) písmem … Přítomnost těchto počátků písemnosti v dávné Trákii svědčí o rozvoji vysoké kultury obyvatelstva této oblasti v dobách od 4. – 3. tis p. n. l. (I. Duridanov, „Trácký jazyk“, Nauka i izkustvo, Sofia, 1976, str. 92).

·      „Ne jenom, že jedni z nejznámějších a nejváženějších odborníků BAV tvrdí, že Trákové měli svou písemnost a zároveň určují, že nezaostává v ničem písemnostem z Mezopotámie a Egypta“.

Nápis na kulatém razítku z Karanova, který je datováno podle bulharských archeologů V. Minkova a G. Georgieva na konec 4. nebo do počátku 3. tis. p. n. l. (staré údaje z roku 1969), znamenají unikátní památku lidské kultury z této vzdálené doby. Nápis představuje první fázi písemnosti vůbec. Při daném datování, jsou znaky na razítku z Karanova nejstarší písemností v Evropě. Tato písemnost je starší než první písemnosti z Kréty, které je datována poloviny nebo druhé poloviny 3. tis p. n. l. (podle starších údajů …). Tím se razítko s nápisem z Karanova stává skutečným vědeckým nálezem“.(Časopis Archeologie rok 1969, Sofia.)

·      Gradešnice“ – z rané a střední doby chalkolitu je archeologickou kulturou v severozápadním Bulharsku. Na keramických destičkách se nalézají piktografické znaky, které jsou považovány za počátek nejstarší písemnosti v Evropě. Kultura z Gradešnice je identifikována roku 1974 archeologem Bogdanem Nikolovem“. http://www.scribd.com/doc/45580912/??????????????-???????"  

·      V souhrnné práci, vydané na západě, prof. I. Marazov a prof. A. Fol zmiňují Euripidovo cílené svědectví - medicines on the thracian tablets, rocorded by Orpheus - léčiva s jejich názvy, byla zapsána na Orfeových tráckých destičkách“. Al. Fol & I. Marazov, Ancient Thrace, Cassel & Co ltd, London, 1977

Dlouhou dobu se skupina nečestných lidí snažila skrýt výše uvedené údaje a vnutit tak představu, že Trákové nezanechali žádné písemné památky. Dnes však víme, že trácké nápisy ze Sitova, Jezerova a dále pět nápisů z Duvanlie (jeden na prstenu a na čtyřech fialách- nádobách na víno), známe i nápisy z Kolmenu, Alexandrova, Braničeva, nemůžeme opomenout čtyřicet nápisů ze Samotraké. Obrátíme pozornost, na to, že zachované památky byly skryty lidskému oku. Sitovský nápis je v jeskyni, a většina jiných památek je z mohylových pohřbů a ruin dávných chrámů. Je naivní si myslet, že Trákové neměli více nápisů, situace napovídá, že ty nápisy, které byly na viditelném místě, byly zničeny s fanatickou důkladností. Krátké zobecnění, staří autoři jako Euripides, Alkudamant, Diodor Sicilijský, Plinius a další zmiňují písemnosti u Tráků, někteří dokonce označují naše předky jako první Evropany mající svojí abecedu. Tato tvrzení jsou potvrzována archeologickými nálezy. Razítko z Karanova, destičky z Gradešnice, dávné nápisy z Tartárie, Vlčího Dolu, Osinčan a dalších přesvědčivě dokazují, že naši předkové měli písemnost mnoho věků před jinými národy. Nedávno američtí badatelé potvrdili to, že Trákové měli svou písemnost před Řeky - the graffiti from Gordion precede the oldest Greek inscriptions by more than a half-century.http://sites.museum.upenn.edu/gordion/articles/culture/24-artinscriptions

 

Podle dávných autorů:

    Velmi malá pozornost je věnována svědectvím Strabona. „Knihy Frýgijců a Mízíjců“, říká Strabon, „nás vrací do období předcházejících Trojské válce“ z práce demografa G. Sotirova

    Euripides zmiňuje trácké destičky (dřevěné destičky, tabulky?), psané v Homérově jazyce.

    Herodot zmiňuje používání tráckých věšteckých keramických destiček (dřevěných tabulek?)

    Ovidius zaznamenal skutečnost, že sestavil a zapsal báseň v jazyce Gétů. Photius vyprávěl, že jeden spisovatel v 7. stol. po Kristu používal trácké knihy.

    Konstantin Veliký psal své „Besedy“ v rodném jazyce“, tj. v tráčtině. „Staré trácké knihy byli „úspěšně“ zcela odstraněny náboženskými fanatiky a dalšími krutými lidmi, kteří se mnohokrát snažili zničit i samotné trácké národy. Tráčtina však přetrvala staletí, jakož i samotná trácká písemnost. Všechny pochybnosti, se dají vysvětlit každému z nás, kdo se na chvilku zastaví u svědectví Teofilakta Simotaka (Theophylactus Simocata).

    Teofilakt Simotaka psal v 7. stol n. l. na dvou místech, že slovanské národy z jeho doby jsou těmi, které v dřívějších dobách byli nazýváni Géty (trácké národy často zaměňované s germánskými Góty pozn. Překladatele)

    Rodná řeč Konstantina Velikého (tráčtina v mízijské podobě pozn. překladatele) byla slovanským dialektem

    „Diodor Sikul: „Lin psal povídku pelasgijskými písmeny o činech prvního Dionýsa, taktéž o jiných mýtických legendách, které zasvětil ve svých pamětech. Stejným způsobem Orfeus a Propanides, který byl učitelem Homéra a talentovaným básníkem, používali pelasgijská písmena a také je používali Timoet – syn staršího Timoeta a ten je synem Laomedona – který žil v dobách Orfeových… Diod. Sic. , III, 67.5. Tento Timoet (příbuzný krále Priama) také napsal „Frýgijskou báseň“, které je takto nazývána, protože byla psána dávným jazykem a písmem“.

Svědectví Alkidamanta – „Zde Trákové uložili Orfea – kněze všech můz, … který lidem odhalil písmena a moudrost“. (D. Popov, Řečtí intelektuálové a Trácký svět, Lik, Sofia, 2010, str. 465). Vidíme, že dokonce i řečtí autoři měli tu odvahu a smělost říci pravdu, když v Orfeově osobě určují Tráky za stvořitele písma…“.

    Podle Plínia Staršího, ne Řekové, ale Pelasgové to byly, kteří rozšířili abecedu až do Lacia (rodné vlasti Latinů na Apeninském poloostrově) Natural Historia VII – 193

 

Z cizích pramenů

"R. Van Susbegen (citován K. Poružanovem) poznamenána existenci tráckých názvů v nejstarších lineárních A nápisech. V dokumentech zapsaných Lineárním B písmem jsou trácká jména dokonce v desítkách. Podle starších názorů, mnoho soudobých odborníků má za to, že Trákové navštěvovali Krétu, kterou však neosidlovali, místní názvy však dostatečně ukazují pravý opak tohoto tvrzení.

„Ne jenom, že jedni z nejznámějších a nejváženějších odborníků BAV tvrdí, že Trákové měli svou písemnost, ale dokonce určují, že v ničem neustupuje písemnostem z Mezopotámie a Egypta. Dnešní datování destičky z Gradešnice, jakož i razítka z Karanova jsou upřesněny a je dnes zřejmé, že písemnosti na našich územích je mnohem starší, než těch od Sumeřanů a Egypťanů. „The signs inscribed on the Karanovo seal are divided into four groups by the arms of a cross. The signs are straight, abstract and it is impossible to connect them to any forms belonging to the "real" world. This inscription is 6,000 years old“.

V překladu: „Symboly na razítku z Karanova jsou rozděleny do čtyř skupin odděleny rameny kříže. Jsou přímé a abstraktní a není možné je spojovat s formami náležícími do reálného světa. Nápis má stáří šest tisíc let.“

http://www.prehistory.it/fase2/karonovo.htm

"These symbols have been found on many of the artefacts excavated from sites in south-east Europe, in particular from Vinca near Belgrade, but also in Greece, Bulgaria, Romania, eastern Hungary, Moldova, southern Ukraine and the former Yugoslavia. The artefacts date from between the 7th and 4th millennia BC and those decorated with these symbols are between 8,000 and 6,500 years old. Some scholars believe that the Vinca symbols represent the earliest form of writing ever found, predating ancient Egyptian and Sumerian writing by thousands of years".

Překlad: Tyto symboly byly nalezeny na mnoha artefaktech nalezených v mnoha částech jihovýchodní Evropy, zejména Vinča nedaleko Bělehradu, také v Řecká, Bulharsku, Rumunsku, východním Maďarsku, Moldávii, jižní Ukrajině a bývalé Jugoslávii. Artefakty jsou datovány v rozmezí 7. až 4. tisíciletí p. n. l. Ty, které byly dekorovány těmito symboly, jsou mezi 8000 a 6500 lety. Někteří odborníci věří, že symboly z místa Vinča, představují nejrannější písemnou formu za náhodně nalézanou, která předcházela dávným egyptským a sumérským písemným soustavám o tisíce let.

http://www.omniglot.com/writing/vinca.htm

“Bulgaria is one of the cradles of European civilization. It is also home to the world’s oldest known writing system, which is engraved on the famous Gradeshnitsa Tablets. The tablets date back 6000 years. The ancestors of today’s modern Bulgarians are the Thracian peoples. In fact the Bulgarian root system from the Thracian civilization”.

Překlad: Bulharsko je jednou z kolébek Evropské civilizace. Je zároveň místem nejstarší známé písemné soustavy ve světě, která je vyryta na známých destičkách z Gradešnice. Destičky jsou datovány na 6000 let. Předchůdci soudobých Bulharů jsou trácké národy. Fakticky bulharská základní soustava vychází z trácké civilizace.

http://www.investorsprovident.com/europe/bulgaria/bulgaria-history-and-politics.html"

Badatel Mel Copeland, říká, že frýgijská abeceda předcházela tu řeckou o celá staletí.

Do nedávna se mělo za platné, že Řekové předali písmo Frýgijcům a Etruskům, dnes je však zřejmé, že Frýgijci používali svou písemnost před příchodem Řeků, o čemž hovoří světová kapacita lingvista Claude Brixhe ve své knize Zone ot Samothrace: Lueurs sur la langue thrace et nouveau shapitre de la grammaire comparee. Zde ukazuje analýzu dosud nepublikovaných nálezů řeckých archeologů, považovaných za samotrácké.

 

Pramen:

https://www.facebook.com/Bulgarski.Simvoli.Znaci.Azbuka.Elementi?ref=stream

Přeložil: N. Nikolov 30. 05. 2014