Kde jsou Makedonci?

Ivan Papukčiev 31. 08. 2007

 

Když se vedou se spory o Makedoncích je nutno je posuzovat na základě autentických dokumentů. Předkládám Vaší pozornosti jeden takový dokument.

 

Vlastním zachovanou barevnou mapu Východní Evropy a Západní Asie vydané v příloze francouzských novin Le Matin ze 17. března 1919 (obr. 1). Protože Dohoda z New Yorku je podepsána 27. listopadu 1919 a tzv. „Makedonský problém“ byl aktuálním již  v té době. Válka skončila a bude nutno vypořádat vzájemné vztahy mezi vítězi a poraženými. Na mapě je zvýrazněno třetí vydání : „ troisieme édition“, kdy francouzský čtenář již vykoupil předešlá dvě vydání této mapy a vydavatelství novin Le Matin vydává ještě jedno třetí. Je zřejmé, že zájem o problém existoval!

 

V záhlaví noviny píší: „Le Matin“ dnes publikuje mapu jednatřiceti ras (ve smyslu „národností“ pozn. překladatele) z východní Evropy a západní Asie kdy zvýrazňuje jejich osvobození. Pokud si někdo přeje studovat tento problém, je nutno předestřít složitost hledání jeho řešení je nutno mít na očích tuto mapu  pondělí 17. března 1919.

 

Bez pochyby otázky poválečných vztahů jsou předmětem zájmu celé Evropy a zejména i Francie. Na mapě jsou v rozdílných barvách a pruzích označena místa obydlená 31 národnostmi.

 

Nás zajímá kdo v té době žil na Balkánském poloostrově. Jsou to Rumuni, Srbové, Chorvaté, Albánci, Bulhaři, Řekové a Turci. Při pohledu na území bulharského osídlení od Černého moře na východě do Albánie na západě. Pravdou je, že od Deliormy až k pohoří Rodopy (oblast Krdžali) jsou Turci. Je to tak! Severozápadně od Sofie bylo i málo Srbo-Chorvatů. Je možné vést spory o tom co je zde psáno (vyznačeno). Otázkou je kde jsou Makedonci: Ve zvýrazněných plochách taková rasa není. Nebo noviny Le Matin nemají ujasněné (o čemž pochybuji I.P.), nebo Francouzi nepovažují zde žijící občany v oblasti Makedonie za jinou „rasu“, ale za Bulhary.

 

Je těžké si pomyslet, že Francouzi se zde staví ve prospěch Bulharska. Jsou vojenskými protivníky ve válce a nejsou k Bulharům kladně naladěni. Je tomu tak. Válka! A právě i přes “normálně“ negativní postoj k nám si nedovolují měnit historické skutečnosti Balkánského poloostrova. V té době zde ještě neexistovala taková „rasa“ – Makedonci kromě Bulharů. Kdo zamítá tento fakt neguje historii a uráží Francouze. Je zřejmé, že se „Makedonci“ zde objevují později až po roce 1936.

 

Obr. 1 Barevná mapa východní Evropy a západní Asie v příloze francouzských novin „Le Matin“ ze 17. března 1919.

 

 

Poznámka pod čarou:

1. Němci, Češi, Poláci, Italové, Maďaři, Slováci, Slovinci, Srbo-Chorvaté, Rumuni, Bulhaři, Řekové, Albánci, Lotyši, Litevci, Estonci, Finové,

Bělorusové, Ukrajinci, Turci, Arméni, Syřané, Arabové, Kurdové, Peršané, Asyrijci, Tataři, Gruzíni, Kavkazští horalé, Kalmykové, Kirgizové a Uzbekové, Osetinci.

 

Poznámka překladatele nad rámec překladu:

Výše uvedená mapa zachycuje prostory obývané Tatary na Krymu, v podhůří Kavkazu a přímo na Kavkaze v době před jejich násilnou deportací ve 40. letech min.v době Stalinských čistek století. Podle statistik dochovaných v bývalém Sovětském svaze jedna třetina deportovaných Tatarů se hlásila k národnosti Bulharské.

 

КЪДЕ СА МАКЕДОНЦИТЕ?

 

     Иван Папукчиев

 

Когато се тълкува и спори по въпроса за македонците, това трябва да става въз основа на автентични документи. Предлагам на Вашето внимание такъв документ.

Притежавам запазена цветна карта на Източна Европа и Западна Азия, приложение към френският вестник “Le Matin” (“Сутрин”) от 17 март 1919 година (Фиг. 1.). Понеже Ньойският договор е подписан на 27 ноември 1919 година, т.н. “македонски” проблем е бил актуален и за тогава. Войната вече е свършила и ще трябва да се уредят взаимоотношенията между победители и победени. На картата пише: “ … troiseme edition …” (трето издание), което говори, че френският читател е изкупил вече първите две издания на картата и издателството на вестник “Matin” отпечатва още едно – трето. Явно е,че интерес към проблема има!

 

Фиг. 1. Цветна карта на Източна Европа и Западна Азия, приложение към френският вестник “Le Matin” от 17 март 1919 година.

 

Отгоре, под заглавието пише: Le Matin” публикува днес картата на тридесет и една раси (разбирай “народности” – ИП) на Източна Европа и Западна Азия като рекламира тяхната свобода. Ако някой би желал да изучава проблема, като има пред вид трудностите в търсене на решение, трябва да има пред очите си тази карта. Понеделник 17 март 1919 година”

Няма съмнение, че въпросите за следвоенните отношения са вълнували Европа и в частност – Франция. На картата с различни цветове и щрихи са обозначени местата на обитаване на 31 народности[1].

Нас ни интересува кой е посочено на картата, че живее по това време на Балканският полуостров. Това са румънци, сърбо-хървати (sic!), албанци, българи, гърци и турци. Погледнете границите на българското землище: от Черно море на изток до Албания на запад има само един вид оцветяване и щриховка, съответстващи на българите. Вярно, че към Делиормана и Родопите (Кърджалийско) има турци. Така е! От София на северозапад има малко сърбо-хървати. Може да се спори по това, но така е написано (обозначено). Въпросът е за македонците: В изобразените щриховки няма така “раса”. Или вестник “Le Matin” не е наясно (в което се съмнявам – ИП) или французите не считат, че в живеещите в областта Македония не са от друга “раса”, а са българи.

Трудно е да си помислим, че французите правят реверанс на България. Те са наши военни противници и не са настроени положително към нас. Така си е! Война! Но и въпреки това “нормално” негативно отношение към нас, те не си позволяват да променят историческите дадености на Балканският полуостров. По онова време тук все още не е съществувала такава “раса” - македонци, освен българи. Който отрича този факт неглижира историята и обижда французите. Явно “македонците” се появявяват малко по-късно - след 1936 год.

  


[1] Германци, чехи, поляци, италианци, унгарци, словаци, словени, сърбо-хървати, румънци, българи, гърци, албанци, литваци, литовци, естонци, финландци, белоруси, украинци, турци, арменци, сирийци, араби, кюрди, перси, асирийци, татари, грузинци, кавказки планинци, калмици, киргизи и узбеки, осетинци.

http://protobulgarians.com

Страница за прабългарите. Език, произход, история и религия в статии, книги и музика.