První město v Evropě

 


Pátek, 29. 05. 2015

http://www.bgnow.eu/news.php?cat=2&cp=0&newsid=40528

junacite_1

Dosavadní oficiální věda se držela téze, že první města našeho starého kontinentu vznikala v až Době bronzové. Bulharští archeologové pod vedením Dr. Javora Bojadžieva otočili představy odborníků naruby a nastavili hranici této představy o dvě tisíciletí zpět, okamžikem, kdy se jim podařilo vzkřísit město z Doby chalkolitu nalezené nedaleko obce Junacite.

Pane Bojadžieve řekněte nám, co předcházelo tomuto nálezu, od kdy začalo zkoumání sídliště z Doby chalkolitu nedaleko obce Junacite?

Vykopávky na Ploché mohyle poblíže obce Junacite, v oblasti Pazardžik započali již roku 1939 Vasilem Mikovem. Jím provedené sondy odhalili pozůstatky z Doby Tráků, Doby bronzové a epochy chalkolitu. Na počátku Druhé světové války byl výzkum zastaven na dlouhou dobu. Až v roce 1976 se skupině archeologů pod vedením Rumena Katinčarova podařilo navázat na vykopávky nedaleko obce Junacite. Později se k nim přidali i odborníci ze Sovětského svazu.

Od roku 2002 pokračujeme ve výzkumech památky v bulharsko-řeckém projektu. Já společně s Dr. Joinisem Aslanisem vedeme projekt z bulharské a řecké strany. Zástupcem vedoucího je paní Stoilka Ignatova z Regionálního historického muzea – Pazardžiku.

Co bylo největším překvapením vaše teamu při vykopávkách? Těch překvapení bylo více. Když jsme začali roku 2006 hledat s kolegy nekropoli sídlištní mohyly, která bývá zpravidla vzdálena 250 -400 metrů od místa, kdy jsme začali nalézat pozůstatky staveb a stopy lidské činnosti?

Ty se nalézají 1,5-2 m pod povrchem zabírají plochu 80-90 ha. Roku 2007 jsme zjistili, že kulturní vrstvy sídlištní mohyly pokračují v mnohem větší hloubce, než jsme dosud uvažovali. Vrstva navazuje na sídliště nalezené mimo mohylový násep. Tehdy se objevili údaje o přítomnosti masivní stěny ohrazující sídliště v Dobách chalkolitu. Roku 2008 došlo k potvrzení existence obrané zdi, která dosud nemá analogii u nás. Je udivující svými rozměry a tím se tento nález stává senzačním. Stěna byla postavena v dobách 4700-4600 let př. n. l. V základech má tato stěna šířku 5 metrů. Stěna je utvořena z hliněného násypu.

junacite_2

Při výstavbě stěny byl použit smíšený postup násypu. Na první pohled dominuje hliněný násyp, který je totožný s mohylou, což je činí těžko odlišitelnými. Stěna je po vertikále odlišitelná, zde je vidět střídání vrstev, hliněná o šířce 30-40 cm a s vrstvami kamení o šířce 10-20 cm, pevně natlučených jeden vedle druhého. Právě tento způsob činil stavbu mimořádně pevnou. Výška stěny dosahuje 2,5-2,8 metru je mimořádně zachovalá. Ve skutečnosti však byla dvakrát tak vysoká. Obrané stěny z této doby jsou známé i z jiných sídlišť, jsou však značně menší a všechny jsou rozmístěny v Severovýchodním Bulharsku.

Nejvýznamnější z obraných stěn byla nalezena prof. V. Nikolovem nedaleko místa Provadija na archeologickém nalezišti Solnicite. Na ní byla také palisáda (konstrukce ze dřevěných klád a hlíny), společně s kamennou stavbou. Při stavbě vchodu do tohoto sídliště bylo použito masivních kamenných bloků. Šíře této stěny dosahovala 1,8 metru. Životnost takovýchto staveb byla zpravidla krátká. Masivní obraná stěna v místě Junacite vydržela 500 let chránit sídliště, než bylo zcela zničeno. Podle nás se tak stalo přibližně 4200-4100 let p. n. l., kdy mohutná lidská vlna zalila toto sídliště z Doby chalkolitu. K pádu došlo až do poměrně dlouhé době bránění, posléze bylo sídliště srovnáno se zemí a jeho obyvatelstvo zcela zničeno.

S jakými důkazy pracujete, na nichž zakládáte tvrzení o tak dramatickém období?

Bylo zde nalezeno velké množství argumentů na podporu tohoto tvrzení. Ohořelé lidské trupy mezi ruinami staveb se stopami zbraní, které je zabili. Stejně tak jsme nalezli mělké hrobové jámy, ze který je zřejmé, že jsou zde pohřbeni lidé mezi stavbami, narychlo a bez obřadu avšak pečlivě s úctou k lidem. Jsou tu pozůstatky žen, dětí i starců méně tak bojeschopných mužů. Tyto dvě rozdílné situace nás vedli k myšlence, že se město dlouhou dobu bránilo, než bylo zničeno. Jeho největší ochranu mu přinášela mohutná obranná stěna.

Zastavím se u něčeho zajímavého – v terénu jsme narazili na skladiště potravin, která vypadala jako chladicí boxy. V nich byly nalezeny fragmenty kostí jehňat, ovcí a telat. Maso bylo vyuzeno a konzervováno na počátku jara. Stěží šlo o zásoby na zimu. Obyvatelstvo již dopředu vědělo o chystaném útoku, proto si v předstihu nachystalo potravinové zásoby.

 

Máte nějakou představu, kdo byly nájezdníci, kteří zničili město z Doby chalkolitu?

Nejpravděpodobnější příčinou zničení lidí ze sídliště poblíž obce Junacite byla invaze stepních národů, které začali pronikat na Balkán ze severovýchodu. Ti jsou nejrannějšími Indoevropany. Jejich útok vedl k zániku ne jenom sídliště poblíž Junacite, ale i celé vynikající civilizace Doby chalkolitu existující zde v dobách 5. tis. př. n. l. na dnešních bulharských územích. Ničení bylo naprosto totální a kruté, že následné období 4000 – 3100 let př. n. l. zde nebylo stop lidské přítomnosti. Lidé, kteří se zde objevili o staletí později, jsou z Doby bronzové, avšak na mnohem nižší kulturní úrovni.

junacite_3

Co dokládá, že památka poblíže obce Junacite je tak unikátní?

Památka je bezesporu unikátní, protože se zde na jednom místě nalézají prvky, které činí z osídleného místa město. Bylo rozloženo na mimořádné ploše 100 ha. Mělo mocné obrané stavby, udržované a používané celou řadu věků. Podstatné je, že obranná stěna byla vystavěna na nejvyšší části původního chalkolitického sídliště. V určitém momentu se zde koncentrovalo nejaktivnější místo života. Kulturní vrstvy jsou mimořádně zajímavé. V podstatě šlo o citadelu tohoto sídliště o rozsahu 7-8 ha. Byla umístěna na nejviditelnějším místě města, kde kromě obytných staveb byla i část řemeslná s výrobními prostorami. Nalezená citadela zde zatím nemá svého analoga na našem kontinentě. Sídliště tohoto typu začínáme nalézat až v Době bronzové tj. o celých 2000 let později.

Jinými slovy, lidé Doby chalkolitu z místa Junacite postavili v podstatě první Akropoli a utvořili předobraz města v Evropě, jak budou vypadat a rozvíjet se v následujících epochách – v antice a středověku. Mezi těmito nálezy musíme přehodnotit naše představy a poznatky a přesunout dějiny prvních měst v Evropě o dvě tisíciletí zpět a několik set kilometrů severněji než dosud.

Máte již představu o podobě dávných lidí, kteří utvořili předobraz evropského města?

Nalezení proto města nedaleko Junacite může odvrhnout skepsi badatelů, že Doba raného chalkolitu byla velmi monotónní, aby utvořila civilizaci, podle historickou vědou přijatých určení. Znamená to, že máme důkazy o rozlišování kovů, specializované řemeslné výrobě, sociální rozložení, písemnosti a městech.

Prvním z důkazů v tomto směru byla nekropole ve Varně, jejíž nálezy doložili nejen znalost kovů, přítomnost specializovaných řemesel, sociální rozvrstvení. Destička z Gradešnice a znaky na mnohé keramice z této doby ukazují na existenci rané grafické soustavy – určenou proto písemnost. Fragmentů jsou stovky, podobné artefakty byly nalezeny i nedaleko Junacite.

Chybělo svědectví o monumentální výstavbě. Zde však máme masivní pevnostní stěnu, která spolu se rozsahem sídliště zakládá myšlenku uceleného proto města. Možná je to i třešnička na dortu nebo vrcholek ledovce. Již zcela reálně můžeme hovořit o civilizaci v Evropě. Tato civilizace se rozvíjela na našem území. Existovala přibližně 500 let, za touto masivní pevnou zdí, která v průběhu desetiletí odrážela četné nájezdy útočníků.

Bude letos pokračovat výzkumná sezóna na tomto místě?

Ano v době od 1. září – poloviny října. Zde bude probíhat výzkum podle stejného bulharsko-řeckého programu. Je financován řeckými partnery, se kterými máme velmi dobrou a dělnou spolupráci. To co chceme dokončit v této sezóně je geofyzikální výzkum celého sídliště a zbývající část mimo sídlištní mohyly. Chceme zjistit hranice a celkovou plochu. Potřebuje uskutečnit sondy na místě. Budou pokračovat výzkumy obrané stěny s nadějí, že se podaří nalézt vchod do citadely.

Na konci roku proběhne mezinárodní konference, kde budou představeny výsledky mohutného archeologického výzkumu památky. Budou zde přítomni odborníci, kteří osvětlí různé aspekty a problémy spojené s rozvojem Chalkolitické civilizace na Balkánském poloostrově. Může se nejstarší město v Evropě stát novou turistickou senzací v Bulharsku?

Je to mimořádná památka, která zasluhuje být představena světu. Má šanci být jednou z nejzajímavějších turistických objektů v Bulharsku (a možná i v Evropě). Jedná se o nejmladší město v Evropě, což odpovídá existenci velmi rozvinuté civilizace. Přitom stěna tohoto města je velmi dobře zachovalá. Proto je nezbytné zajistit konzervaci, restauraci a socializaci této stavby. To všechno je spojeno s nutnou finanční podporou, která by měla přijít ze strany státu, institucí – Ministerstva kultury, obce Pazardžik, na jejímž území se památka nachází. Pokud se toto nezajistí, budou promarněny práce a úsilí několika pokolení vědců.

junacite_4

Jaké jiné objekty zaujali vaši pozornost v této archeologické sezoně?

Archeologické léto pro mě začalo doslova před několika dny. Od 23. 3. – 31. 8. 2015 zahajujeme záchranný výzkum v místě Džebel, ve kterém probíhá největší projekty naší infrastruktury – budování cesty v úseku Džebel – průsmyk Makaza, který propojí města Kardžali s řeckým městem Komotini. Jsou zde pozůstatky mnoha archeologických památek. Roku 2007 jsme zde narazili na sídliště z Doby chalkolitu, které jsme předběžně datovali do doby 4500-4000 let p. n. l.. Je rozložena na ploše 10 ha, z čehož 4,5 ha zasahuje do vytyčené strany nové cesty. Znamená to, že následujících 5 měsíců budeme pracovat na tomto území. Této expedice se zúčastní kolegové z NAIM – Disilava Takorova, Kamen Bojadžiev, jakož i archeologové z muzeí v Ruse, Šumenu, Razgradu, Malého Trnova. Vykopávky budou rozsáhlé a jejich praktická zkušenost se bude přenášet na naše mladé kolegy, doktoranty a studenty.

Dr. Javor Dimitrov Bojadžiev je vedoucím sekce „Prahistorie“ v Národním archeologickém institutu a muzea BAV. Zabývá se výzkumem Doby neolitu, chalkolitu a eneolitu. Jeho zaměření je zejména používání fyzikálně chemických metod dotování v archeologii a upřesňování chronologie archeologických kultur v pozdním pravěku, pohřební obřady z Doby neolitu a chalkolitu. Archeolog se zúčastnil výzkumu sídlištní mohyly a nekropole poblíže místa Durankulak, v oblasti Dobriče. Byl vedoucím výzkumu (od roku 1986) při výzkumu sídliště Topolnica- Promachon, nacházející se na bulharsko-řecké hranici a sídlištní mohyly v Junacite (v oblasti Pazardžik), jakož i záchranného výzkumu sídlišť Orlica, Vrchari (v oblasti Kardžali), Aprilci (v oblasti Pazardžik) a dalších.

 

zdrojem: infotourism

přeložil: N. Nikolov

9. 6. 2015