Makedonie – geografické pojetí nebo národnostě opodstatněný stát? Dimitar Martinov

9. května 2006.

V dávné minulosti jsou země mezi řekami Vardar a Bistrica známy pod názvem Ematie v helénistické podobě tráckého názvu, spojeného s tráckým panovníkem Emationem /Ematij/. Poprvé je název Makedonie používán v 7. stol. před n. l. pro označení oblastí mezi Olympem a Belasicou, řekou Vardar a Osogovo. V období klasického helénismu, tj. do 2. stol. před. n. l. dokud existoval dávný Makedonský stát, dostal geografický pojem Makedonie, politický souzvuk a zahrnul nová území: na východ k řece Struma, na západ k Beratu v Albánii (dnešní - pozn. překladatele) na jih k Olympu. V době Alexandra Makedonského (v letech 336-323 před n. l.) Makedonie zahrnovala území až po Perskou říši na východě, k Dunaji na severu a Jaderskému moři na západě.

V roce 168 před n. l. ovládli Makedonii Římané a rozdělili ji na čtyři oblasti. O dalších dvacet let později z těchto oblastí byla vytvořena provincie Makedonie. Její rozsah byl velmi často měněn a dokonce v roce 133 před n. l. zahrnoval na východě i vzdálený poloostrov Galypole. Změny nastaly později v průběhu 4. století, kdy byla makedonská území zařazena pod prefekturu Ilyrikum zahrnující diocezie Dakii a Makedonii. Toto uspořádání bylo zachováno až do počátku 8. století. V průběhu 8. století v Byzantské říši označovali názvem Makedonie novou administrativní jednotku /téma/ zahrnující jihovýchodní Trákii s jejím centrem Adrianopolis (Odrin) rozprostírající se podél středního a dolního toku řek Marica a Arda. Tento název oblasti se zachoval až do 8. století. Na počátku 8. století, kdy se na makedonských územích usídlili slovanské kmeny, setkáváme se s novým názvem Slavinia nebo se jmény jednotlivých kmenů: Dragovitia ot dragovitů, Berzitia od berzitů a tak dále.

V polovině 9. století vstoupila makedonská území do rozsahu Bulharského státu a jsou označována jako „třetí část bulharského carství". Po roce 1018, kdy byzantinci ovládli území bulharského státu, zde vytvořili témata (oblasti) Bulharska zahrnující území od Sofie až k albánským planinám a od místa Kostur až po dnešní Bělehrad. V období 17. - 18. století se v západní Evropě rozvíjí byzantologie jako část historických věd. Je to období renesance, ve které je projeven velký zájem o antické dědictví spojené mezi jiným i s používáním již zapomenutých antických názvů. Tak například Východořímské říše bylo určeno jméno Byzanc (od Byzantionu starobylého názvu Konstatinopole) a z římanů se stali byzantinci. Severní Bulharsko dostalo opět název Mízie. Název Makedonie byl přenesen z jihovýchodní Trákie zpět na staromakedonská území. Takto se vytvořily názvy „bulhar z Mízie", „bulhar z Trakie", „bulhar z Makedonie". Makedonie je od té doby nazývána Dolní Mízií v podobě Horní země a Dolní země - Horní Bulharsko a Dolní Bulharsko.

Ve století 19. je název Makedonie trvale užíván pro oblasti od Západních Rodop až k albánským planinám a od Šar planiny až k řece Bistrica na jihu.

Etymologie jména je pravděpodobně spojena s názvem „Makedon" – podle jedné z verzí syn Zea a podle jiné syn Eola - mýtického vládce Eolie.


 

traslated by nbn

Македония-географско понятие или отделна национално обособена държава? 9. 5. 2006

В древността, земите между реките Вардар и Бистрица са познати под името Ематия ­ елинизирана форма на тракийско название, свързано с тракийския владетел Ематион (Ематий).

За пръв път, през ІІ в. пр. Хр. названието "Македония"[1] се употребява за  обозначение на района между Олимп и Беласица и Вардар и Осогово. През класическата и елинистическата епоха, т.е. до II век пр.н.е., когато съществувала древната Македонска държава, географското название Македония добило политическо звучене и обхванало нови територии: на изток до р. Струма, на запад до Берат в Албания, и на юг до Олимп. При Александър Македонски (336 ­ 323 г. пр.н.е.) Македония обхванала земите чак до Персия на изток, до Дунав на север и до Адриатическо море на запад.

През 168 г. пр.н.е. римляните завладели Македония и създали от нея четири области. Двадесет години по-късно, през 148 г. пр. н.е. от тези области била създадена провинцията Македония. Нейният обхват често бил променян и дори през 133 г. пр.н.е. на изток обхванал далечния Галиполски полуостров. Промени наставали и по-късно: през V век македонските земи влезли в префектурата Илирик, включваща диоцезите Дакия и Македония. Това устройство се запазило чак до началото на VIII век.
През VIII век с името Македония във Византия обозначили нова административна единица (тема), обхващаща Югоизточна Тракия с център Адрианопол (Одрин), простираща се по средните и долните течения на реките Марица и Арда. Това название на областта се запазило чак до XVI век. От началото на VII век, когато в македонските земи се заселили славянски племена, тук вече се срещат названията Славиния или производни имена на отделни племена: Драгувития от драговити, Берзития от берзити, и т.н.
От средата на  IX век македонските земи влезли в пределите на българската държава и са обозначени като “третата част от българското царство”. След 1018 г., когато византийците завладели земите на българската държава, те създали темата (областта) България, обхващаща земите от София до Албанските планини и от Костур до Белград.

През XVII и XVIII век в Западна Европа се развива византологията като част от историческата наука. Това е времето на Ренесанса, когато се проявява особен интерес към античното наследство, свързан между другото и със засилената употребата на забравени антични имена. Така например на Източната римска империя било дадено името Византия (от Византион, старото име на Константинопол), а поданиците от ромеи станали “византийци”. Северна България получила отново името Мизия. Названието Македония пък било прехвърлено от Югоизточна Тракия върху древномакедонските земи. Така се появили названията “българин от Мизия”, “българин от Тракия”, “българин от Македония”. Македония била наричана и “Долна Мизия” ­ по подобие на Горна и Долна земя. Горна и Долна България.

През XIX век името Македония се наложило окончателно за областта от Западните Родопи до Албанските планини и от Шар планина до р. Бистрица на юг.
[1]-Етимологията на името вероятно е свързано с "Македон"-според една версия син на Зевс, а според друга ­ син на Еол, митичен владетел на Еолия.

mapy  Makedonie před r. 1911/ карти  La carte entographique de la Macedoine