Zapomenutá sláva Zlaté Frýgie


 

28. 09. 2013

Bohatství se čestným způsobem shromažďuje velice těžce. K jeho dosažení to vyžaduje mnoho úsilí, umění, podnikavosti a proč ne i kus štěstí? Frýgové, byli určitě velmi mimořádnými lidmi. V dobách kdy se Řecko nacházelo ještě ve své temné epoše, se trácký stát Frýgie radoval z nesmírného rozkvětu. Zatímco jeho jižní sousedé žili ve slaměných chýších, Frýgové stavěli masivní stavby, zdobené překrásnými mosaikami a mramorem, měli nábytek, jehož luxus jim záviděli i Egypťané, vlastnily mnoho tolik zlata, že se tento fakt objevil i v legendách. Někteří dokonce věřili, že trácký panovník Mídas měl tu schopnost, že všeho čeho se dotkl, se měnilo v drahocenný kov.

Mapa Frýgie ze 7. stol. p. n. l.

frygie_1.jpghttp://www.travellinkturkey.com/images/auxilary/phrygia.jpgey.com/images/auxilary/phrygia.jpg">http://www.travellinkturkey.com/images/auxilary/phrygia.jpg

Toto není jenom mýtus, nejde o magické dotýkání, jde o schopnosti Tráků, které jim pomáhali dosahovat nesmírného bohatství. Napříč Frýgii procházeli důležité obchodní cesty, v horách bylo dobýváno zlato, stříbro a železo. Trácký národ byl znám chovem šlechtěných koní, jejichž ocenění bylo vysoké. Každé bohatství však vyvolává závist, která vede k zášti. Na konci 7. století p. n. l. někdo přesvědčil asýrijského panovníka Sargona II, že Trákové mají v úmyslu jej napadnout. Kdo jej přesvědčil, se dnes neví, protože se dobře postaral, aby nezanechal žádné stopy. Faktem však je, že řecká dominance v těchto místech a masové osídlování Malé Asie začíná úpadkem města Gordion. Zda dobyli Řekové, kteří vnutili Sargonovi myšlenku, že Trákové představují pro něj hrozbu, cílem bylo odstranit ekonomického soupeře? V každém případě Sargon II donutil Frýgiji podepsat dohodu, kterou se stali jeho vazaly. To mu nestačilo a navíc roku 720 p. n. l. přepadl a zapálil Gordion.

Monument z Frýgie ze 7. stol. p. n. l.

Řečtí historikové svádějí vinu na konec tráckého hlavního města na Kimmerijce. Mnoho lidí přijalo toto tvrzení za pravdivé, přestože je poněkud nelogické. Kimmerijci došli do města Gordion roku 675 p. n. l. tj. celých 45 po tom co toto město zabrali Asýrijci. Jak je tedy možné tvrdit, že to byli Kimmeriové, kteří ukončili frýgijské podnikání. (Navíc nově příchozí ze severních při černomořských stepí Kimmerijci jsou s Frýgijci etnicky spříznění. Jejich dva směry pochodu z území Předkavkazí měli shodný cíl. Jedna část prošla Balkánem a Anatolií a druhá část prošla Kavkazskými průsmyky a obě skupiny se sešli ve východní Anatolii, kdy zakládali nová města. Pozn. překladatele)

V dosud platném dějepise jsou uvedeny i jiné neplatné údaje. Dlouhou dobu se mělo za to, že Trákové převzali písemnou abecedu od Řeků. Nejnovější údaje ukazují, že Frýgové měli svou písemnost dříve než Řekové, používali i písmena Řekům neznámá. Toto je důkazem, že Řekové v žádném případě nepředali Trákům písemnost je to tím, že nemohu něco někomu předat, když to sám nemám. Navíc v dobách kdy Řekové se teprve učili psát a číst byli sami nesmírně chudými. Neměli monumentální stavby, neznali překrásné umění. Ne náhodně spadá 7. stol. p. n. l. do řeckého temného období. Zatím co Trákové stavěli neuvěřitelné stavby, zdobí je pohádkovými sochami, zdobí překrásnými mozaikami a jsou proslaveni jako nejstarší a bohatý národ. Není logičtějším závěrem, že vysoce rozvinutí Frýgové přenechali své poznatky Řekům?

 

Frýgijský chrám vytesaný ve skálefrygie_monument.jpg

Odborníci pečlivě zamlčují fakta. V dobách, kdy Sargon II zahájil svou agresivní politiku vůči Trákům, se v samotném Řecku objevuje překrásná keramika a písemnost a z písemných památek je zřejmé, že v Aténách v té době žijí Frýgové. (Shodný typ písma, shodná keramika se ve stejné době objevuje na Apeninském poloostrově a je dnes odborníky označována za kulturu Etruskou – pozn. překladatele)

Herodot, Strábon, Plinius a Stefan Byzantijcký jsou zcela jednoznační, určují Frýgijce za přesídlence z Trákie. Mohylové pohřby Frýgů, jejich umělá lebeční deformace, jejich osobní jména, názvy měst ukazují, že tito autoři mají pravdu v tom, Frýgijci jsou tráckým národem. V hluboké dávnosti obývali území Jihozápadního Bulharska a Makedonie, kde byli známi pod jménem Brýgové. Jedna jejich část žila zde, druhá migrovala do Malé Asie.


 Ukázka frýgijské architektury, která předcházela tu řeckou o mnoho století. Je zajímavé, že frýgijská osobní jména jsou používána Bulhary. Frýgijská jména Gordij, Botyj, Bata, Boriskos, Burus, Bagas, Tatas – jsou shodná s bulharskými jmény Gordej, Boti, Bato, Boris, Buro,Bogoj, Tato … a je také zajímavé, že ve Frýgii existovalo město Balgatia, o které badatelé zarytě mlčí, jako zde něco bylo ke skrytí, něco co se nehodí jisté skupině lidí.

Nejsou zmiňovány údaje o řadě jiných frýgijských městech. – Azani, Ezani, Bagis, Bagrum, Konium, Koni, Kone, Ezarejs, Nakoleja, Tamasis, Tilo, Zemeana. Jistě proto, že názvy jejich sídlišť ale i jejich variace nejen mají vysvětlení v bulharštině, ale svědčí o bulharských dialektických zvláštnostech. U názvů Azani a Ezani se setkáváme také s jevem v podobě tráckých názvů Atrus a Eterus. V. Georgiev poznamenává, že záměny písmen A a E u Tráků se shodují i u současných Bulharů, což je jedna z charakteristických zvláštností našeho jazyka – stejně tak typické -ekane a -jakane nebo -békane (hovorové zakončování slov). Názvy Azani a Ezani ukazují ještě jeden zajímavý prvek – příponu – ani. Tato přípona slouží pro utváření „etnikonu“, plovdivčané, gabrovčané, dobrudžané, rodopčané …a používá se i pro místní názvy například Kožani, které se nachází přímo uprostřed starých frýgijckých území. Na první pohled Azani a Ezani v bulharštině nedávají žádný smysl, je to způsobeno jejich starodávnou tradicí. Vysvětlení můžeme nalézt v dávno ztraceném a dnes málo používaném slově azno, iazno, - kozí kůže.

Jména frýgijských měst a obcí Konium, Koni a Koně odpovídají bulharským názvům Konevo, Konjavo, Konevec. Ezarejs zase odpovídá bulharským názvům Ezero, Ezerovo, Ezerec. Zemeana se dá vysvětlit od původu slova země, zemní, a jako paralela může být použita s místním bulharským názvem Zemenci. Frýjský název města Tilo má svou etymologii v starobulharském slově tjalo – země, povrch. Tamasis označuje tmu, temnici, Bagis ukazuje na spojení slova Bůh, a Nakoleja se dá snadno vysvětlit ve spojení „na kůle“ tj. sídliště na vodě. Herodot popisuje celá trácká sídliště vystavěná na kůlech umístěná na jezerech (podobně tak je tomu u tzv. dávných Slovanů pozn. překladatele).frygie_stavby.jpg

Jak tedy věřit oficiálnímu dějepisu, když vidíme kolik důležitých faktů je skrýváno široké veřejnosti? Skutečnost je postavena na hlavu, jenom proto, aby byla znevážena minulost jednoho národa, připisováním úspěchů národu jinému. Je to smutné a nespravedlivé navíc, že stávající struktury nedělají nic proto, aby byly ospravedlněny klevety v náš neprospěch.

Kolik toho můžeme získat, když skutečnost vejde ve známost. Kulturní turistika nejenom bude plnit státní pokladnu, sníží nezaměstnanost, sníží se i řada sociálních problémů. Nezapomínejme, že když bude zřejmé, jakých úspěchů dosáhli naší předkové, zvyšuje se i sebevědomí vlastního národa, prospěje to k jeho produktivitě ke změně společenských vztahů.

Když člověk ví, že jeho předkové byli silnými, důstojnými a kulturními lidmi, pokusí se je napodobit. Nejde o spoléhání se na starou slávu, úctu k předkům, odpovědnost, kterou nosíme vůči nim, nás přeměňuje i náš stát. Ne náhodně známý literát P. Slavejkov říká:

frygie_stavby_2.jpg„Jeden národ roste sám se svými ideály, s úkoly které bere na svá bedra, s nimi se vzpřimuje k výkonům, pro které se ještě včera cítil být nehodný. A zde máme příklad: Po mnoho věků žil tento národ v duševním mraku, rodil a hynul s dobytkem, skot. Kdo jej obrodil? Kdo rozpálil a vzbudil moc hrdinské hrudi? Co dnes k hrdinství vede? Vůdce všemohoucí za mrtvé národy – svatý ideál!“

http://sparotok.blog.bg/politika/2012/02/01/zabravenata-slava-na-zlatna-frigiia.893920

přeložil: N. Nikolov 19. 05. 2014