Bulharský vědec hodlá přivést elektřinu přímo z Černého moře


 

http://www.bgnow.eu/news.php?cat=2&cp=0&newsid=18400  Sobota 1.03.2014

Bulharský vědec nedávno vytvořil unikátní zařízení, které produkuje energii z odpadků. Do měsíce má toto zařízení prof. Venko Beškova z Institutu inženýrské chemie BAV začít pracovat v obci nedaleko Sofie a zájem již projevilo několik firem ze zahraničí. Dříve než uvidí svůj výtvor v akci, již rozpracovává nový energetický projekt, který považuje za své „životní dílo“. Zabývá se myšlenkou využití sirovodíku obsaženého v Černém moři pro lidské potřeby. Jinak řečeno jeho přeměnou v elektrickou energii.

Pokud se podaří uvést tento projekt do života, může uspokojit energetické potřeby Bulharska na 200 dopředu“, vysvětlil prof. Venko Beškov. Černé moře zadržuje velkou zásobu až 4,6 miliard tun sirovodíku. Podle prof. Beškova je právě jednou z příčin takového množství zásob i fakt, že řeky vlévající se do Černého moře s sebou přinášejí veliké množství organického odpadu pocházející i z běžných domácností.

To vede ke kvetení planktonu.

Plankton ke svému životu potřebuje kyslík. V hloubkách pod 150 m od mořské hladiny již žádný život není. Bakterie, které žijí v takových hloubkách, využívají ke svému přežití sulfátové ionty, z nichž čerpají energii přímo z mořské vody, nezbytnou ke svému dýchání.

Naším motem je „využít energii evropských odpadních vod“, říká prof. Beškov. Tímto problémem se začal zabývat již v letech 1998-99. Tehdy mě navštívil ekonom Petko Petkov, který mě upozornil na tento energetický potenciál, který se skrývá v našem moři“, vysvětlil prof. Beškov. „Od té doby pracujeme společně při řešení tohoto problému. Nejdříve jsme se pokusili o přímou přeměnu sirovodíku na vodík a sulfátové ionty. Došli jsme však k závěru, že tato přeměna je vysoce energeticky náročná. Tehdy jsme se zaměřili na myšlenku použít sirovodík jako palivo a měnit ho na energii, jak to provádějí bakterie.

obr. 2 Průřez vrstvami mořské vody v profilu Černého moře dnes.

crno_more.jpg

Mezitím byl roku 2011 v rámci vědeckého Sedmého rámcového programu vyhlášen konkurs na podobné projekty. Profesor sestavil tým svým spolupracovníků se shodnými zájmy z Gruzie a Rumunska. Rumunským zástupcem je jeden z banátských Bulharů – „hovoří velmi zajímavou bulharštinou zachovanou ze 17. století, přesto si náramně rozumíme“. Všichni tři zástupci podali přihlášku a jejich projekt uspěl. Tehdy začalo dobrodružství s čerpáním energie přímo z moře, které se může stát vědeckou senzací.

Na počátku se pokoušeli uskutečnit nezbytné elektrochemické reakce v laboratorních podmínkách. V Ústavu oceánologie, který je součástí tohoto projektu nám dodávali mořskou vodu, čerpanou z různých hloubek k dalšímu testování. Dodávali i tekutinu z hloubky 500 metrů od mořského povrchu. Dokonce museli odzkoušet i kombinaci obyčejné vody, mořské soli a sirovodíku. Dostali se až do okamžiku postavit pilotní instalaci na námořní loď a testovat jí přímo na moři. Na štěstí má BAV (Bulharská akademie věd) k dispozici loď Akademik, která se přeměnila na místo skutečných zkoušek.

„Nosnou myšlenkou je vyzkoušet naše pokusy v měsíci červenci, kdy je moře nejpřívětivější. Tehdy provedeme zkoušky na veliké ploše. Chceme se přesvědčit o nejvhodnějším způsobu čerpání energie přeměnou sirovodíku na sulfátové ionty“, vysvětlil prof. Beškov. Podle jeho slov dosud nebylo sestaveno takové palivové čerpadlo, které on sám předpokládá. To by mělo za úkol přeměnit sulfity na sulfáty a tímto způsobem by docházelo k vyrovnání rovnováhy mezi nimi a mořem. Energie, která se tímto způsobem dá uvolnit, se může používat mnoha způsoby.

Může například zásobovat naftové čerpadla, která tímto způsobem mohou čerpat palivo přímo z mořské vody. S jiným kolegou pracují i na variantě ve které je uvolněná energie přeměněna na elektřinu. Ta může být pomocí kabelu vedena až na pobřeží. Otázkou je, jak má být sestavena přenosová síť na vzdálenost 50 km přímo po mořském dně? „Stále ještě máme celou řadu věcí, které je nutno dořešit, než nalezneme reálné východisko. Například jak velké má být celé zařízení“, vyprávěl prof. Beškov.

Podle jeho slov je jedním z problémů experimentu v laboratorních podmínkách, že se uvolňuje slabé napětí. „Dá se říci, že jsme na správné cestě“, říká pan profesor. Při rozdělení výzkumu má každý stát své úkoly. Rumun zkoumá způsoby získávání vodíku na konci daného procesu při rozkladu vody. Zatímco gruzínský kolega se zaměřil na sestavení vhodného katalyzátoru, který urychlí proces uvolňování energie.

„Já se zabývám všemi těmito problémy společně při sestavování podoby samotného zařízení. Mělo by být sestaveno tak, aby pracovalo rychle a kvalitně“, říká prof. Beškov.

V jejich experimentech byla řada velkých problémů, které se v průběhu výzkumu podařilo vyřešit. Jedním z nich je, že koncentrace sirovodíku v mořské vodě je nízká. Z toho důvodu bylo nutné vytvářet koncentrát, se kterým se pracuje dále.

„Již jsme nalezly řešení tohoto problému“, říká vědec. „Malé tajemství“ je zároveň řešením druhého problému – jak získávat vodu z velkých hloubek při nízkém výdaji energie. Třetí překážkou je jak dostat pod kontrolu chemickou reakci, kterých se účastní sulfitové ionty sirovodíku a různě reagují. „Jinak by mohlo místo očekávané reakce nastat něco jiného. Například došlo by ke znečištění vod nebo k výraznému poklesu čerpání energie. Nyní se však již daří proces kontrolovat“, vypráví profesor. Stále ještě máme spoustu práce se samotným palivovým zařízením včetně problémů s materiály, ze kterých bylo zařízení sestaveno. „ Jsem však optimistou, že do července všechno stihneme“, předpokládá učenec.

Podle jeho slov, pokus se podaří dosáhnout úspěšného zakončení sestavení vynálezu, roční těžba energie by mohla uspokojovat potřeby Bulharska zemním plynem. Zda se to podaří, zapřáhnout moře k našemu užitku, aby nám dodávalo elektřinu, to se teprve uvidí.

Převzato: Стандарт

 

Přeložil: N. Nikolov

13. 03. 2014