Město Bojano v Itálii

Masový hrob u obce Vicenne-Campochiaro, Itálie

Roku 2007 byl v Itálii nalezen masový hrob "nájezdníků", jak se vyjádřili italští archeologové. Po pečlivém prozkoumání nálezu byly učiněny následující závěry: "Ve středověké nekropoli na okraji obce Vicenne v Itálii, byl nalezen masový hrob, ve kterém mezi jinými zde bylo nalezeno 13 bojovníků pohřbených společně s jejich koňmi. Takový způsob pohřbívání je netypický pro Evropu a hovoří o asijské vazbě spojené s velkým stěhováním národů. Poblíž nekropole byly nalezeny jak neindentifikované artefakty, jakož i artefakty místního i germánského původu. Ke zkoumání antropologického původu byla zde provedena řada měření. Mezi pohřbenými byla veliká různorodost, je zřejmé, že pohřbení byly ze smíšeného oddílu složeného z několika národů. Mezi nimi cestovali i ženy (bojovnice) avšak bez dětí. Podle nás (italského skupiny výzkumníků - pozn. redakce) na tomto místě byli pohřbeni lidé (středoasijského) původu a byli zde nalezeny artefakty ukazující kontakty s místním obyvatelstvem".

Jak je vidět i přes značné shody se, italští badatelé vyhýbají závěru, že v nalezeném hrobě ze 7. století jsou pozůstatky lidí bulharského původu, mimo to lokalita se nalézá, nedaleko města Bojano ve střední Itálii, které je i do dneška obýváno Bulhary.

V úvodní části bádání autoři dospěli k závěru, že masový hrob u Vicenne-Campochiaro má osobitý význam pro Itálii, protože ukazuje rozdílnou materiální kultury zcela odlišnou od Lombardů. Nalezení 13 jezdců mezi 130 nalezenými kostrami vede přímo do centrální Asie k evropským jezdcům – Skytům a Sarmatům, jakož i pozdějším maďarským pohřbům z Karpatské roviny. Využití třmenů u těchto jezdců spojují autoři s Avary a ne s Bulhary, přestože Avaři nikdy do Itálie nevstupovali, tedy nemůže to být ani jejich pohřeb (jak také samotní badatelé uznávají).

Podle vedoucích badatelů M. G. Belcastro a F. Facchini tento nález je třeba seriozně přezkoumat a určit etnický charakter i obce v bezprostřední blízkosti a samotného města Bojano, které je pouze pár kilometrů od nálezu. Zajímavé je, že se neupřesňuje, v jakém směru je třeba rozšířit zkoumání a italská archeologická společnost se ještě dlouho bude divit a kroutit, než prohlásí, že je tady spojitost s Alcekovými Bulhary…

Obr. 1 Na mapě je pod bodem 3 místo v Itálii, kde se trvale usidlují Bulhaři vedení Alcekem, je to místo, které odpovídá oblasti, současného města Bojano.

Skutečně, italští antropologové a archeologové odvedli svou práci na vysoké úrovni detailním zkoumáním všech skeletů. Pro nás mají veliký význam některé aspekty, které prostě nemohou být opominuty při zkoumání etnického charakteru masového hrobu. Tyto aspekty by neměli být opomíjeny ani italskými profesionály z jiných než z politických nebo nacionálních důvodů. Právě z takovýchto nechtějí hovořit o vůdci Alcekovi a jeho Bulharech, kteří zanechali v Itálii solidní demografický impuls a mnoho velkých osobností. A pokud jejich nejistota a zpochybňování výzkumu těchto částí dějin jejich země pramení z těchto důvodů je skutečně smutné to, že sami prokazují svou zaujatost k výkladu vlastních dějin. Jediná kniha na toto téma, o přítomnosti Bulharů na italském poloostrově, byla skutečně napsána Italem již před rokem 1944 a byla následně přeložena i do bulharštiny. To všechno je důkazem, že existují snahy o potlačení informací a možnosti dozvědět se více o této příbuzenské větvi lidí, kteří se rozešli po smrti svého panovníka Bat Kubrata.

Dva závěry učiněné badateli ukazují na tyto následující body.

  • Výzkum četnosti podobných lebek většiny z nalezených osob ukazují silnou shodu s lebkami ze střední Asie z nalezených osob ukazují silnou shodu s lebkami ze střední Asie

  • Nejvíce je třeba upozornit na prvky cílené prepanace lebek na čele nebo na pravé straně lebky. Tento fenomén může být spojován jak s karpatským bazénem a s později příchozími Maďary a stejně tak s bulharskou populací různorodého dunajsko-bulharské nekropole z místa Odarci například se kterými je zde shoda z 37% nálezů s nálezy z Vicenne. 

Za nepřímé doložení přítomnosti Bulharů a ztotožnění kosterních nálezů s tímto národem je i název samotného města Bojane, nedaleko kterého došlo k předmětnému nálezu

Samotný název města se totiž odkazuje na jméno, které tak nese odkaz na dávného panovníka Bat Bojana posledního panovníka (viz. stať  O starobulharském titulu „BAT“ ) nezávislého Starého velkého Bulharska na severním Kavkaze. Tímto je doloženo i přenesení bulharské státní tradice, pojmenovávat obce a není ani náhodné, že současná vládní rezidence v balkánském Bulharsku je dnes umístěna v Sofii ve čtvrti nesoucí totožné jméno Bojana.

Jiným nepřímým důkazem přítomnosti bulharského prvku v italské kultuře je přenesení obecného náboženského symbolu, znaku vyjadřující přítomnost nejvyššího prabulharského boha IYI, pána vesmíru a všech pohyblivých nebeských těles a zároveň číslovky 7 označující sedmý sváteční den v týdnu, den klidu - neděli (viz. stať Epitet). Je zde vidět jeho přenesení z předkřesťanského období do místních křesťanských tradic ve vyobrazení do podobě Ježíše a jeho vyznavačů. Tento znak je vyobrazen nad vstupními dveřmi portálu církevního chrámu ve městě Larino v Itálii. Bulharští panovníci Kubrat i Asparuch  byli již na svých původních sídlištích na severním podhůří Kavkazu spojováni s křesťanstvím, ale jejich bojovníci zároveň respektovali svého dosavadního nejvyššího pána na nebesích IYI. Teprve v Itálii je vidět  důkaz prolnutí obou náboženských představ národů utvářejících evropskou přítomnost.

Obr. č. 2 Portál křesťanského chrámu ve městě Larino, Itálie s vyobrazením posvátného prabulharského náboženského symbolu nejvyššího boha IYI vytesaného do podoby Ježíše Krista a jeho vyznavačů

 

Přítomnost Bulharů na Apeninském poloostrově místní dokládají i další toponymy například vrchol Monte Bulgheria.

 

Obr. č. 4 Nejvyšší vrchol Monte Bulgheria je v oblasti Camerota poblíže Salerna, Itálie

  

Obr. č. 5 Místní název obce Cele di Bulgheria.

 

přeložil a seřadil N. Nikolov 27.12.2010