Přínos bulharské armády na zničení fašismu ve 2. světové válce

 

Epopej u řeky Dráva

 


 

Veselin O. Dimitrov – autor

Donka A. Damjanova - poradce

Obsah:

1.    Bulharsko na straně Třístranného paktu

2.    Připojení k antihitlerovské koalici

3.    Účast v první a druhé fázi války

4.    Dopady války

 

1.   Bulharsko na straně Třístranného paktu

Po pádu Francie a složitých diplomatických jednáních se Bulharsko dne 1. března 1941 připojilo k Třístrannému paktu – Německa, Itálie a Japonska a jejich spojenců a vstoupilo do 2. světové války

Ve vídeňském paláci Belvedér podepsal bulharský ministerský předseda Bogdan Filov, po dohodě s carem Borisem III. Smlouvu u připojení Bulharska k paktu.

13. listopadu 1941 přijímá Bulharský parlament Deklaraci o vyhlášení války USA a Velké Británii, jež má za následek počátek anglo-amerických náletů nejenom na vojenské cíle ale i na civilní objekty.

Bylo bombardováno 168 obydlených míst. Shozeno na 50 000 ničivých a zápalných bomb. Bylo zničeno na 1200 budov, zabito 1828 lidí a zraněno 2300 osob.

Již v předešlém roce 7. září roku 1940 byla podepsána Dohoda v Craijově, po které bylo Bulharsku vráceno území Jižní Dubrudže. Bulharsko ustavilo svou správu na územích ztracených po 1. světové válce Západní Trákii, ke kterým byly připojeny i ostrovy Tasos a Samotrake, jakož i východní část Egejské Makedonie.

Po dohodě s Německem jsou pod bulharskou správu převedena území větší části Vardarské Makedonie. Území Západní pokrajiny a části Pomoraví při západní hranici se Srbskem v souladu se Sanstefanskou mírovou smlouvou.

Podle dohody mezi Německem a Bulharskem je dočasně zaměněno působnost německých vojsk na územích Makedoni, Moravska a Západní Trákie, zavedením bulharské administrativy na těchto územích, hájící německé ekonomické zájmy na uvedených územích. Bulharská armáda má zde pouze obranné funkce na nově osvobozených územích. Je zde zavedena „Dočasná bulharská správa“

 bg_1944

Podle smluvních dojednání se Bulharsko nezúčastňuje aktivních vojenských operací a nevysílá vojska na Východní (ruskou) frontu.

V listopadu roku 1940 je po německém vzoru přijat Zákon na ochranu národa, zaměřený proti Židům. Na základě silného odporu jak poslanců parlamentu tak i ostatní bulharský občanů, nedochází k deportacím Židů z území Bulharska. Jiný je osud židovských občanů na územích s dočasnou bulharskou správou, kde pod německým tlakem bylo nutno deportace realizovat.

2.   Připojení k antihitlerovské koalici

Roku 1944 po porážce německé armády v Rumunsku vyhlásil 5. září Sovětský svaz válku Bulharsku. Během krátké doby dochází v Bulharsku k národnímu převratu a již 8. září roku 1944 přistupuje Bulharsko na stranu Antihitlerovské koalice ve 2. světové válce tím, že vláda pod vedením Konstantina Muravieva vyhlásila válku Německu.

Vojenské operace začínají s příchodem vlády Národní fronty 9. září 1944. Účast ve válce proběhla ve dvou navazujících fázích.

3.   Účast v první a druhé fázi války

1.    Fáze války

Je to období od září 1944 do konce listopadu roku 1944. Bulharská vojska vstupují na území Makedonie, Jižního Srbska, Kosova a Metochie s úkolem vytlačit německá vojska z těchto území. První fáze se účastní 455 000 bulharských vojáků, rozdělených do tří armád.

První armáda

První armáda byla vedená Vladimírem D. Stojčevem (bulharský vojenský, politický a sportovní činitel) v hodnost i generál plukovníka. Roku 1944 se stává členem výboru Národní rady Vlastenecké fronty. V období let 1944-1945 je velícím důstojníkem 1. bulharské armády až do konečné porážky hitlerovského Německa. První bulharská armáda pod jeho vedením došla až na nejvzdálenější pozici předhůří rakouských Alp. 8. května roku 1945 podepisuje gen. Stojčev Dohodu na demarkační linii velením Osmé britské armády vedené gen. Keytlem. V době 24. června 1945 jako jediný cizinec se účastní vítězné přehlídky na Rudém náměstní v Moskvě.

Druhá armáda

V období září až listopad roku 1944 probíhá mobilizace, soustředění a strategické rozmístění Druhé bulharské armády zapojené do svazku Třetího krajinského frontu. Velením Druhé armády byl pověřen gen. Ivan Marinov. Pod jeho velením proběhli čtyři útočné operace ve směru Niš a Kosovská pod velením gen. Kirila Stančeva.

Čtvrtá armáda

Čtvrtá armáda byla na počátku pod vedením generál majora Bojana Urumova a následně generál majora Asena Sirakova. Jejich směrem byla činnost ve směru Gornídžumajlie-Veles, kde bulharská armáda zajistila pozice jedním rozhodujícím úderem. Dále od 15. října do 14. listopadu provádí útočnou operaci ve směru Bregalnica – Strumica. Úkolem této armády bylo ovládnout oblast Štipu a provést zábor území ve směru Strumica-Pechčevo a od Štipu až po Kratovo zajistit levé křídlo Bulharské armády.

18. září 1944 přechází bulharská armáda pod operativní velení 3. Ukrajinského frontu, vedeného maršálem Fjodorem Tolbuchinem. Bulharská armáda jako část sil sovětského 3. Ukrajinského frontu dostala za úkol zajistit levé křídlo Rudé armády, zničit nepřátelské síly v Srbsku a Vardarské Makedonii a přerušit ústupové cesty německé armádě skupiny „E“ ustupující z Řecka.

Útok začal 8. října po dělostřelecké a letecké přípravě. Zlomový okamžik nastal 10. října nástupem bulharské Obrněné brigády, kterým vstoupila vojska do údolí řeky Moravy.

Nišská operace

Byla provedena v době od 8. do 18. října 1944 Druhou bulharskou armádou. Jejím úkolem bylo ovládnutí prostoru v oblasti Niš a vytlačení německých útvarů z území podél řeky Moravy. Druhá armáda zde spolupracovala se 3. Ukrajinským frontem a jugoslávskými partyzány. Po čtyřech dnech došlo osvobození města Niš v místě Merošina došlo ke zničení základních sil ustupující 7. SS divize Prince Eugena.

 nisch

Kosovská operace

Navazující operace po dokončení Nišské operace proběhla od 25. října do 30. listopadu 1944. Úkolem armády bylo rozbití obrany nepřítel a obsazení území v oblasti Kosovo pole. 19. listopadu 1944 v těžkých zimních podmínkách došlo k osvobození Přištiny.

Operace u Stracinu a Kumanova

Hlavní velitel generál Vladimír Stojčev provedl v době od 8. října do 19. listopadu 1944 navazující operaci s cílem ovládnutí oblasti Kumanovo a údolí řek Morava a Vardar. Těžké boje proběhly v místech Kriva palanka, Stražin, Stracin a Kumanovo.

nisch2

Operace Bregalnica – Strumica                                                 

Byla prováděna gen. Bojanem Urumovem a gen. Asenem Sirakovem v době od 14. října do 14. listopadu 1944. Jejich úkolem bylo zajištění levého křídla bulharské armády ve směru Štip a Kratovo. Výsledkem bylo osvobození měst Kočany, Štip, Veles a s pomocí První armády byla osvobozena Skopie.

 

Hodnocení bulharské armády

·        Gen. E. Richberg – náčelník štábu skupiny německých armád: „Bulharská armáda je bojovou silou schopnou přehradit cestu pro ustup Němců“.

·        Noviny The Christian Science Monitor z 10. listopadu 1944 – „Bulhaři sehráli důležitou roli pro zničení německé armády“.

·        Generál Tito

„S pomocí bulharské armády došlo k osvobození Makedonie“

2.    Fáze války

Druhá fáze války začala v prosinci a trvala až do května roku 1945. Velícími důstojníky byli gen. Vladimír Stojčev a gen. Šterjo Atanasov. Bulharská armáda se po reorganizaci zúčastnila, osvobozování severní Jugoslávie vstoupila do jižního Maďarska a jižního Rakouska. Ve druhé fázi bylo tentokráte na straně Bulharské armády nasazeno 110 000 vojáků, zařazených do První bulharské armády (III, VIII, X, XI, XII, XVI pěchotní divize) společně se Třetím ukrajinským frontem.

 nisch3

Sremská operace

Proběhla od 22. do 28. prosince 1944. Po 31. prosinci 1944 se vojenské operace přesunuly na maďarské území.

 

Boje na řece Drava

V době od 6. do 19. března 1945 proběhla obranná operace na řece Drava. Těžké boje jsou vedeny mezi bulharskou armádou a německými vojsky na úseku Dravasobolč, Dravapolkonja.

První bulharská armáda organizuje a provádí v době od 6. - 19. března 1945 Drávskou obranou operaci. Ta se stává významnou součástí Balatonské obranné operace Třetího Ukrajinského frontu pro odražení německého protiútoku v místech Balatonu podél řeky Drávy a řeky Dunaje.

Úkolem 1. bulharské armády bylo bránit 120 kilometrový úsek Jotveskoni do Brače a odtud až po Dravu do Torjace a nedovolit protivníkovi průlom. Pás obrany byl rozdělen na dva úseky – Západní, který byl bráněn 3. sborem (8., 10. a 12. pěchotní divize, velitelem byl generál Todorem Toševem) a Jižní, nebo Drávský bráněný 4. sborem (3. a 11. pěchotní divizí, velitelem byl Stojan Trendafilov). Na západním úseku německé velení soustředilo 2. tankovou armádu a na jižním úseku 91. armádní sbor.

6. března 1945 nepřítel překročil řeku Drávu, útok byl veden ve směru Dolni Micholjac – Charkan. Na úseku 4. sboru začali krvavé boje. Do 11. března vedli 3. a 11. pěchotní divize společně se 133. sovětskou střeleckým sborem vedou bojové operace na omezení a zastavení nepřátelského útoku.

12. března se do bojů zapojila armádní rezerva (16. pěchotní divize). Bulharské a sovětské útvary nastoupily do rozhodného protiúderu, ovládli obce Dravačechy, Dvarasabolč a Dravapalkonja, překonali kanál Feketevis a do 19. března obsadili břeh na řece Drava a obnovili linii obrany.

Na úseku 3. bulharské armády se zvláště těžké boje vedli u místa Jako, Čekel a Sabaš kde od 6. do 12. března 1945 10. a 12. pěchotní divize spolu s 299. sovětskou divizí odráželi pokusy 2. tankové německé armády o prolomení obrany.

V průběhu 14 dnů a nocí 1. bulharská armáda zanechala 6850 mrtvých, raněných a nezvěstných, kteří svou krví psali hrdinskou Drávskou epopej.

Operace na řece Mur

Pronásledování ustupujícího nepřítele. Úkolem je obsazení míst Veliki Kog, Vitan, Šapovac a setkání s útočícími ze západu britskými silami.

Poslední boje mezi bulharskou armádou a německými vojsky proběhly na území Rakouska v okolí Klagenfurtu. Stejně tak v Bosně na konci dubna až do 15. května 1945.

 nisch_mur

Bulharská vojska zastihla kapitulace nacistického Německa 9. května 1945 až v místech kolem rakouského Klagenfurtu a v podhůří Alp, kde dochází ke kontaktu s Osmou britskou armádou. Bulharská vojska pokračovala v bojích až do 15. května se stále se bránícími jednotkami Wermachtu a chorvatskými jednotkami v Rakousku, Slovinsku a Bosně do jejich úplného zničení.

Dopady války

Závěr:

Celkové válečné ztráty za období 2. světové války dosáhli na straně Bulharska 35 tisíc vojáků.

·        Na frontě v bojích na území Makedonie, Srbska, Maďarska a Rakouska padlo 10 700 vojáků

·        Bylo zahnáno nebezpečí nové národní katastrofy

·        Mírová smlouva mezi Bulharskem a vítěznými státy ve Druhé světové válce byla uzavřena 10. února 1947 v Paříži

·        Bulharský lid a stát vyvinul nesmírné úsilí hospodářské i lidské a celý jeho potenciál byl zapojen do společného boje za zničení fašismu

·        Úspěšná účast Bulharské armády ve Druhé světové válce umožnila zachovat územní celistvost Bulharska

 

Prameny:p> 

Prameny:

http://www.lostbulgaria.com

http://bg.wikipedia.org

http://rdsc.md.government.bg

http://www.nytimes.com

http://www.novinar.net

Istoria a civilizacija – 11 klas, izd.Prosveta

06. 03. 2011 | 17:05 | pan.bg; Otbrana.com

 

Přeložil:

N. Nikolov

24. ledna 2014